Pavla Kačírková (at. Socha ll., 3.roč) ve své pulhodinové zvukové
kompozici DIO A ORCHESTR pracuje se zvuky, které lze získat jen přes
počítač. Jako zvukový/hudební nástroj použila pouze Media player, a
obyčejný free Mp3 nahrávač zvuku. Celá skladba se skládá z dvou
částí, pouštěných synchronně. V první – slovo Dio ( Bůh
v různých překladech) neustálým překrýváním zvuku vymizí, a
mění se v tón. Proces překrývaní lze popsat jako paralelní
pouštění a zároveň nahravaní předchozího zvuku opakovaně, tím se
originální zvuk vrství sám v sobě a vzniká zvuk nový. Ten dodává
skladbě živočišnost. „Umělé dýchání stroje“ – různé chrčení
až po nepříjemný pískot.
V druhé – jsem pracovala s ukázkou skladby Beethovenova
symfonie č.9(Scherzo).wma, která je běžně v balíčku windows. Skladbu
jsem přesně podle časové osy rozkouskovala na 34 částí po vteřině
a půl. Tento malý kousek zvuku se vždy opakuje mnohokrát, ale vždy stejně.
Zvuk je rozdělován striktně, ne podle citu, tak při spojení vznikají
„lupnutí“, která určují i rytmus – mechanické opakování.
Umožňuje nám to zažít si Beethovenovu skladbu z „ jiného úhlu“
než jsme zvyklí. Přesto se v ní udrží ony gradace, nálady, které
slyšíme v originálu. Fascinuje mě jak může dobře fungovat toto
rozbití skladby, zmnožení a následné slepení.